Útvaldar smásögur - 01.01.1823, Síða 142

©0 uppnma? <3$arD % nm fefé ©ífrtri, ðb fjuii
t>ar ttimMfta 2íUsíl«fötr ^kin’é, 03 fenín fyót
firap epíic &onum cg ^areiDrwm Ijennar. ttnD*
ir ein« og i)<mn ^rmftnn fá, t>ei! Scípió l)cn ♦
um afft'Dii 04 mceíti: „ ^SfD erum 'báDir úngic
„0$ megum föí eDrunt ðbtnffárr ©íDíaiaiÍ.
„tþeír, fem fatr’ou mét ttnnuftu þma, f&göu
t, míc unt Uit>, aD jm unnír Ipenni innífíga, og
„fann eg |aD j3bí framar írúíegt, fem f)án
„fegrt vegnifi, bueré mgna, ^efoí i% girnfí.
t, blícu bennar, og edfi fcaft ttm annab nóg aö
„ f)Ugía, eg bejbí rrttítt cj?«> aD fv>o íeamcrt og
„ ijeiDMUg tílí)negma mtn tíí áftar, ^efDi áfí
„ bennar fDrír&itt. €n — eg téf tttía ab fceRi,
„í m(nu mmetanöa átfanði, a& fá þér gco«
,t íecfni reitt. ^?ó fícföé^etílitt íjají titf| uú a6
„pínam -jperra ðisrt, icct eg mer n«gí* aö
t,m& <2Binut: jnnn, !þarna er ttnnufia ftn!
„ taítú Bio f>emti og bíeííí (SuDtrnit: Jjtg nte6
„&ennú €n um |aD bíD tg &ig fahnfcefbmut
„ nera, aD f)|á ofó &eftr bún u<riD> ein4 egfjúti
„ ucerí t gorelDra búfum; þoí — láttgí fé frá
„Scípío, aD oíija faupa laufínpja j]unDar«
„fTémtun meD mifíír DpgDar ftrinar og f«mD*
„er, eDa meD beirti feeilí, ab fjeita og oerct
„DánUmaDur. €g aeomDi þíc bana í 2€ru#
„j?enf fjet og mér famboDínn. ©ú einafjacf*
„ látfemi, fem ea af bér ?n» fprít benna órnet*
„anieaa Sfen?, er: «D þó retOtr X^ínuc
„'Hótnretja/' Sflláftua Q3rmð oarÐ foogaan«
tefíim »iD {>««« 6cípw’$ eDaUpnbi/ aD ffamu