Útvaldar smásögur - 01.01.1822, Blaðsíða 33

r
33
írtœíti: „t)císi cc fciiicjític furttmi- þititt,
„Söífccce! on t?mc þinna7' 09 fícf ftd
fmft, rítt fcm jr&eitö, megnann forgac etfa.
Jjarm baD SBín ftnti Cciton tiD folöía fenni
■firay l)cint, foo aD f>án ecfi taflPaDt ró finna úd*
ti|iu flunDo. 4)6f íil5ðn ö3 &*IDt aDann Daattf
át lctrDómériCar famrct&ur og í>uflfetD(ngar oíö
oini fína, eínEum um ©álct'tnnac á&auöfcg»
fcifa, foo afla nólcrja furDaDi fíérum þolin*
BKtDi f>aná 09 fntgprDDi. Bebee garifteínn
baná frítti f)ann emfnm aD : „ boet t eÆí osci
„ lepjílecft þesm, fem cettu »i& leiöt og ac*
„mœöufullt IffnD becjafi, aöfiytta fác aIo*
wut?v'„$ftei,"faöDif)an, „©uDóqoatDaDi fít*
„ f) erjum fftia flðcu 09 oerf tfejfmn í>eimi; þatj
„ áetigitrlenfiéíínrft aD pfir|ífa, en þavátnót oera
„JerDbóinn, begar gorfjónin fööac ffDan; fcl
„íángatmíg þó eptirþof augnablifi, aD(55uc fafll
w mÍ9, foí oifó er eg um, aDDau&in flotutmigtii
„ fcefla dfianDé, ^oöt eg fafnaft mtDfceEumoo t»
„DauDtecmm aunfunnog nbt fuíinaDör fœ!u. í£fa*
„ íaufi mun íú fama fói, fem oar f)ió ©uci áDut
„ enn lifíjamin oarð til, íifa anDanna lifi, þeg*
„ ar fíffjamitrn rotnar, 09 cptir DauDann uppí-
„fléca f)OftD ftétt meD breotni fíití t Hfinw. n:Dut»
„ fáDt. §ari bún í)*D<tn i)tem 09 ófíecfuD, e»'i
„ prt)DD meD öóDti þecffngu, íctn unbirbbt* f>ar«i
„til eltfDarinnor, er Itflegafi a.D f)én fametnífl
„ícirci óDauciep «9 oífu cgetu, &oeíci f)öít
€
■
l> Ita *ef«,