Útvaldar smásögur - 01.01.1822, Blaðsíða 110
no
fFu!bí>úntnii |5eit’ca 'PftnuénúuMt, fem fiefóic jíg
logunúm, fuo öflt fnícijí -ís £uí tíl innbprbté
©g opínberra barDaðaw
jftöíarnr, fem ftunDum 6ttu f í;aturéfuUs
úm 09 blóDupm orujtum, én oérú auF fefá
Íafnaöaríéfltr fjónaroottar fcoútfra, b«Dtu nocf#
úD upp búcsann 6 ní>. ^ó fieir grann^ðgnati
pofru, í’óftujt feit famt ;fjá fœri 6 aD íofa ftg
riD fóeina ofjlopamenn, fem ©fl ÚfitiDi oprDtuO:
'til aD glepmt bcfDu úfetmi flnú, en ftjórnuDuft
«f eflecfoanDi beipt cjrtni, fem Ijoeri jjeirra bat
íil annaré. ©6 Pon œjli j>6 upp. @am<-
benD, jlóttugn enn fjeitn póru <EtíaúDt, urDú
meo feim fuflgjerD og JjcfDú mójfé afltr <Span|?í
tr, boerjttm foo megú f>á|Ti écfert t6(tnaD fícf
tif aD frambaíDa egín tjóni ffnu, fprír feim orD<
!D aD lóta, ^cfDi Coliítnibua miDt i fejfúni
fjœttuíegu oanDrceDnm jictrra ecfi fomiD aptut
Jeim tll bjargar frá DíorDuráífunni.
@6 ^eiDurófúUa píDtafa, fem Coíúrr.bnd
fícf i fptjlunni , baföi einöngiá gjert bwrftifac
6f)tifur 6 fóífíD. $íDin> fem eptíc éjljórnav’
fbfn, íeiDic mcnn tif cóícgri eptirjiánfa, fjafDi
ítrftmt affri laungun, fem 1 fprfíu oarD aimerr,
ttf aD fomajl pfítúm i $ann nbfunDna fteim.
(£ái glœDDijí fá faungun 'par oiD auglbfíngac
úm auDœftn far, eDa jafnoel níD fjón guBjtn^
fem j>aDan Fom. 93lacft og féíbrennt pjirbragö
úflra, fém jjaban apturiomu; ncernar og megns
tít fóttir; fregntc um ponDjfu PeDuróttufar og
ÖBlöann, fem DcpDi pg um( öarDcíttí £ac; ót