Útvaldar smásögur - 01.01.1822, Blaðsíða 125

12$
fama toi& fttt cp?enní?yh; í)án fereuttí búníngl
^tseima í íagíegri, leiDDi Jsœr itm í atmenn fair,#
íjvxemi— J>di 6Dur mdttu fœr Ijöecgi birMfl
f Jieim, n5 nocfurr Ifta þ'a Fotiu, fem fjamj
tfta díIDí, fprr enn riD brácFaupiD — -pún
ffcf píttic tTZíFía, mann fihn, ti! aD fttpra
tCigncc <!>t:Oh — fcm emt \ Dacs bec í)ennac
rtafn — forir cfbr&gDe '(DthennfolE; m tDoDi
fiDi 09 ðtimmt iunDerni fmé ffapftóca oct opt
IjarDróDa j^ejfctra oíD ell tcef’.fœri; freíf Di
hmrgra lif frd DauDöí margra fjrpggi frá fjcfá
Ctápáíega 2\núta *) ftðgitm; fplgDi ^ejíatan*
*) £nútut faöaf! glénaínaar'fítaff í Kufð*
lahPi almcnnt, me& Inóttum f»iptun af pycFtntt
2ífna*|ubum, ofiruin berann fr»tvp, fcm ðregur
fjslDa manna tií bana- Katrin 1. iagDi ftij eitt*
&»ert finn, fetn befi b»n gat, fram ítiii nö ablajl
»a?gb fra fcot forir einá .fjcrsbofDítigía Sru, ett
'forgefiné, ug »arb íveifarins loffiná f»o ieibttr á
Ira'beibni ficmiav mtt otvgb, «b fiattn í br«b§
nioloabi funbur bprmœtt fpegtl’ ebttr gfitaga»
gfer, Pib finert pau pá fióbu, og fagbí bermi t»í
^ugoefju utn letb og beitnfœrflu ttl fíálfrar 5ei{tt»
ar: „@ jábu! ab einúttg.ií íitf ogg af
„fienbi mtttni bðrf» t<l ob ntoía glec
*,J>eíta aptur í fatna buptib, fem |aj>
„cr gjort af!" Katriti fefabi bann meb fióg*
íícvb finni og anfaöi: „Díú pel! fþjcr bafið
„ntolab $aD funbnr, fnn »ar einfmt r
„binn mefti býrgripur í £olí g/Davi
„ b a I D t D i e r b a n a t n 0 c f v u f c g v i »1 i>
„jjab?" Seifa'ritm faDmaDi ítaua og gecF Peg*
■janbi á burt, cn »#gbi ccfcrt íií lírffiD.