Útvaldar smásögur - 01.01.1822, Blaðsíða 53
53
„ m otar j&msfjetur, f3rtfum ijfcur ofan af af»
,/tefu» paflinum og funnunt pDut pecf fpm*
(t pouu ofó auÐmbfjanDa íœtD6m, aD fanarlegt
,, fpmtöfé ágccti er í)eerfí f cett nt metorDunt
„ et>a tían fólgíD; aD DpctDíu ein géfur tigtt/
fcm Iðttgt .pfttgengur ÍK'omínganna, cg aD
,, fieir mcnn, jjoerra l)jet*tum [6 $íloalDi inngíf-
t, utfjoMífar tilfinr.tngar, eru uppfjafDirpfirfór*
„ f>rcrja ftítt. — fþír eruD fromoegiá frj&lftó og
tj fríir menn og megiD fnúa oíD aptur til (rtt<
„ manna t)Dar, oina og ganDomamta, fem cga
,, pDareDaílpnDi Ilf fttt og frelft aD|>acfa. €n—
,, meDtafiD famt &Dur ^amt oott oorrar IjeiDrs
„ 'uttar, f>cern f>?r egiD oel ffilinn. fþír uteð-
„ íD vc'h um fiót*ígjaftr eDur IjeíDuró merfi,
„ fem jdtföcDur ^onóngur fcrr pDur veitt.
,, £}! aD ocer, fem leitum ofó aD fennu frœaD-
„ ar, en itmtum fprír faD I)tervetna DpgDinni,
„ fengjum ncftit pDur, fem oora og íenglcnöe
„ ©pni!"
0oo mœlti íl>rottnfng Plnlippa. —, !
„ ntirr ' faflaDí ©ancti Póruc
|&tt upp — „ nó j?ílf cg eflu framar & beirnín*
„ um ftlit oegna! bertóf cinóngíó
„ S3orgír fínar, en P^ilippa bfertun! “ —
„ greec;i ©cncri pétut!" —mœlti íÐrcttttí
íng—ertó nó fco niDurfleginn ?"—
#/9£r! ©tottnlttg! " anfaDi flatm tíí, „ veitífí
„ m r attnaD jafn Íjettíugt tcrfifceri tíl aD Dct)a,
„ munci eg ccfs fprgja fratnar, aD eg tió iifDi
„ & ýtnnaim Dag. "