Ný félagsrit - 01.01.1869, Síða 58
58
Um fjárhagsmálið.
finna óyggjandi undirstöbu þessa gjalds í því, sem ríkis-
þíngií) hefir veitt árlega dr ríkissjijfenum. En eg sakna
þ<5 nokkurs í þessu efni, sem ekki er getife um. þaí> er
ekki ókunnugt meira hlutanum, ab stjdrnin hefir optar en
einusinni stdngib uppá aí> veita meira til Islands þarfa,
t. d. ab hækka laun embættismanna á vib embættismenn
í Danmörk, ab veita fé til byggínga o. fl. — En þessu
hefir verib vísab frá; og hvers vegna? — af því menn
hafa sagt, ab þetta yrbi ab standa þángabtil Island fengi
sjálft fjárráb sín. þessvegna segi eg, ab ef nefndin hefbi
ætlab ab leggja dyggjandi fastan grundvöll fyrir uppá-
stdngum sínum, þá hefbi hdn átt ab sýna, ab eins stæbi á
meb tilliti til íslands einsog her, og hvort tillagib mundi
ekki hafa orbib alit öbruvísi, ef ab íslandi hefbi verib
gjört jafnt undir höfbi og oss sjálfum. Eg er viss um,
ab þessu verbur ekki komib til leibar meb því tillagi, sem
nefndin stíngur uppá; og hvab leibir svo þar af? — ab
hvorki stjörnin né alþíng getur nægzt meb þab, sem meiri
hlutinn hefir stdngib uppá, en svo leibir aptur þar af,
ab stjdrnarmálib dregst, dvíst hvab lengi. Nd finnst mér,
ab Íslendíngar eigi rétt á ab fá stjdrnarböt, og eg get
ekki hugsab mér, ab ríkisþíngib hér vili ekki meta neins
þau gæbi, sem Islendíngar ávinna meb því ab fá sjálfs-
forræbi. Eg get ekki annab en treyst því, ab danskt
ríkisþíng vili ekki vinna þab til ab spara nokkur þdsund
dali, ab láta mebbræbur vora, sem eiga vib svo mart
örbugt ab etja ab öbru leyti, bíba í mörg ár eptir lagfær-
íng á ymsum högum sínum. Vér gjöldum til margra
dnaubsynlegra hluta, sem ekki eru nema til augnagamans,
og væri þab þö ekki t. d. undarlegt, ab gjalda raikib
tillag til hins konúnglega leikhúss, en standa 60 þúsundum
mebbræbra vorra í ljdsi fyrir því, ab geta neytt sinna
frjálsu þegnréttinda, til þess ab geta sparab 10 þúsundir
dala. þab hefir verib sagt, ab ísland gyldi ekkert til
almennra ríkisþarfa, en látum oss þá skoba aptur á mdti,