Ný félagsrit - 01.01.1869, Síða 293
Um fjárhagsmálið.
293
íngum slíkt sjálfsforræbi, og til ab styrkja þá meb fjár-
tillagi, þá verbur þab ab vera byggt á, ab mabur hafi trú
á því, aS Islendíngar geti sjálfir meb atorku tekib ser
fram. Menn geta haft ymsar hugmyndir um, hvort þeir
muni hafa næga krapta til þess, eia ekki, en hitt finnst
mér, afe þegar iriabur hefir trú á, ab þeir bæbi geti þab og
vili, þá eigi mabur ekki ab vera allt of naumur, heldur fá
þeim nægileg efni í hendur, til þess þeir geti sýnt þenna
góiba vilja í verkunum. þetta var eiginlega þaí), sem vakti
fyrir mér þegar eg talabi sífcast.
Síban var gengiö til'atkvæ&a, fyrst um uppástúngu
Plougs viB 5. gr., um aÖ færa fasta tillagib upp úr
15,000 rd. í 30,000 rd., og þar næst aí> bæta inní, ab fé
þetta skyldi gánga einnig til viímrhalds hinum æbri kennslu-
stofnunum, og var uppástúngan felld meb 40 atkvæbum
gegn 7. þar næst voru atkvæbi greidd um allt frumvarp
nefndarinnar í 7 greinum1, og var þab samþykkt meb
44 atkvæbum. þarmeb var fnimvarpiö, sem sent var frá
fólksþínginu, falliö úr sögunni, og var málinu síban skotib
til þri&ju umræbu meb samhljó&a 45 atkvæbum.
Laugardaginn 13. febrúar 1869 kom frumvarpib um
fjárhagsmál íslands til þribju umræbu á landsþíng-
inu. þar voru komin fram þessi breytíngaratkvæbi:
Frá Ploug og nokkrum öðrum þíngmönnum2 við 5. grein: í
stað 30,000 r(i. skal setja 45,000 rd., og láta fara lækkandi um
2.250 rd. (í stað 1,500 rd.).
Frá nefndinni við 6. gr. 3. atr.: í stað orðanna ekkert fé”
skal setja: ^ekkert tillag”; og orðin „menu til varnar ríkinu, einkum
til sjóvarnar” skulu felld úr.
Eptir aö forseti hafbi skýrt frá, hvernig atkvæ&a
mundi verBa leitab, tdk til orBa:
‘) Frumvarp þetta sjá bls. 182—184.
J) þessir þíngmenn voru: Brinck - Seidelin, Haffner, Jessen,
Melchior, Moltke- Bregentved, Sören Pedersen og Thygeaon.