Útvaldar smásögur - 01.01.1822, Qupperneq 3

'vrftfaun oD lofum, fem Ijantf f6 íjoflö bcra
Sfldbiaöí fj&ífutn, 09 eptiríít ítouum j?au tíí
aí) erfa meD D09D íjanö 3 f*mni f)crfec fá
'bfttin Xenópbon íiqgfa far&onn 6 oígoefli, 03
bar i)ann 4 -^erbum fór bnrt ót íjerébenDum ;
tnacgopt bjacgaDi Ijann jpanníg bmfra líft, en
nogaDi fínu mannDómOiega fpcic $eOurlanö
fitt eg »ini.
gtamt aD feptugur aD alDri tóf bann fptfí
»iD ^ecDsUgum »$!Dum t ^tmbunöc*
«öð*?\áDinu. £etu boiuitn fsau aD fennti
flprDt fprjl í jUD, fem elDruDuitt eg oiD ftau
ótemum, en fíjótt oottaDi bann fig oiírafiantt
allra {ieitra og rítDoanDaflann, Jxgac almttgitin
ótuf frafDi DauDoDóm SfDmíióla, fettt cpttc
oruftu eiD crgtntiftfíu ityoinac, ecfi gðtu,
pegtia jlormoiDra, fafnoD upp lífum faflinna
3tbenuborgac manna, eDa jlœDt fm upp ác
fjó og gvafÍD, !)oa& frœnDur jteirra feflnu &*
teföu; reté Sóftctea |já, fem DÍódí ^orfeti
úpp, óg gaaö legum gaanjíceot aD Dcema 2to*
niirðlana fprtr fetta tií DauDa; ctt þó atqorrDa
fjelDi JbDftná ríDi fprir Daubaöéini t (jpf mðíi,
úritaDi ©ofcatee eiDángíá «D famjnxfja 09
unDirjfrifa foo rðngíðtann, eti — íóftt ár óol
aíDreí fþíng ní góiféfunDÍ óar franiar, <£cfi
gígnDi b«nn þelDur f>rim 3° Cbcgtwum, jctn
innfettir urDu í 2ítbcnu oelo femna, jpegar Jjeíe
ógnuDu og fprirbuOu í)onum gD féttna' á g#
Dóminum ©iC>öI*cDóm 09 ^emiöjpefi fram*